Kaltmeyer, s.r.o.

Články

Klíčový systém Gege PX+ na dva způsoby

Co vznikne ze stejného základu, pokud se liší způsob jeho zpracování

SteakHamburger

U uzamykacích systémů, stejně jako u všech ostatních produktů, záleží nejen na kvalitě vstupní suroviny, ale také způsobu zpracování této suroviny do výsledného produktu. Pro snazší pochopení této problematiky u klíčového systému PX+, na chvíli opusťme klíčové systémy a přesuňme se k lépe představitelnému příkladu z gastronomie. Jako vstupní surovina nám bude sloužit např. hovězí maso. Hovězí maso může být připraveno, jak v dobré restauraci ve formě steaku, tak i v restauraci rychlého občerstvení jako hamburger, pro zjednodušení příkladu předpokládejme, že bude kvalita obou mas v syrovém stavu stejná. Po zpracování se steak z restaurace bude jistě lišit od hamburgeru z fastfoodu, přestože obě jídla plní svůj primární účel – tedy nasycení žaludku, ale asi nikoho nepřekvapí, že chuť i cena výsledného produktu se bude lišit ve vyhlášené restauraci od rychlého občerstvení.

U klíčových systémů PX+ (samozřejmě i u jiných výrobků více či méně renomovaných výrobců) je to podobné. Přestože oba systémy zdánlivě plní shodný úkol – zajištění mechanické kontroly vstupu v objektu, výrazně se od sebe cenově odlišují, přestože jsou tvořeny ze stejné výchozí suroviny – vložky PX+. Tento rozdíl mezi těmito systémy je způsoben rozdílným přístupem k zpracování výchozího produktu. A tak v objektu může být instalován systém GK (generálního klíče), u kterého přidaná hodnota spočívá v promyšleném, strukturovaném a přehledném klíčovém plánu, který vychází z bezchybné databáze zamykacích míst, přesně korespondující s aktualizovanými půdorysy objektu, a současně je klíčový plán připraven na rychlou* obnovu bezpečnosti při možných ztrátách skupinových (nadřazených klíčů). Nebo v objektu může být instalován systém GK, který je vytvořen pouze podle tzv. technické specifikace ve formě tabulky v Excelu se všemi důsledky, které přináší zpracování KP svépomocí.

Na rozdíl od jiných produktů, kde vnímaná užitná hodnota a měřítka kvality výrobku jsou dostatečně známá, je systém mechanické kontroly vstupu** v tomto směru pro většinu zákazníků neznámý, protože většinou nemají žádné zkušenosti s více systémy GK, proto nemohou objektivně porovnávat tyto systémy mezi sebou a tak je rozlišují pouze podle produktu, ze kterého je systém vytvořen. Ale to, že jsou složeny ze stejného vstupního produktu, ještě nezaručuje, že tyto systémy budou shodné kvality. Zákazník pak nedostatky nekvalitně provedeného systému GK považuje za obecné vlastnosti ryze mechanických systémů. A výrobci vložek, kteří chtějí spíše prodat novou generaci dražších mechatronických vložek, samozřejmě nebudou příliš šířit osvětu o současných možnostech „pouze“ mechanických systémů GK.

Tento odlišný přístup ke zpracování, který obsahuje pečlivě připravený prováděcí projekt, respektující permutační možnosti a obsahující nástroje pro efektivní (časově a finančně nenáročnou) obnovu bezpečnosti, vytváří přes stejný název systému Kaba Pextra+ ve skutečnosti značně odlišné systémy lišící se, jak užitnou hodnotou, tak i cenou. U systému GK, ke kterému je nabízen projekt ZDARMA, je velice pravděpodobné, že nebude možné systém využívat spolehlivě, pohodlně a bezpečně očekávaných 10-15 let. Naproti tomu sofistikovaný KP ztrácí svou užitnou hodnotu velmi pozvolna a jeho morální i fyzické zastarání nastává až po 20 letech užívání.

Pokud se vrátíme k úvodnímu srovnání, tak už nyní víme, že návštěva fastfoodu také splní účel, ale partnerku ohromíte spíše ve vybrané restauraci s vyhlášeným kuchařem. Ale na rozdíl od výrobců klíčových systémů, u kterých lze velmi obtížně na první pohled rozlišit, zda vytváří kvalitní klíčové systémy, či nikoliv, si fastfoody s restauracemi příliš nekonkurují, každý má svůj trh a asi určitá skupina zákazníků navštěvuje oba typy stravovacích zařízení. Rovněž jejich zákazníci vědí, že pokrm ze stejné výchozí suroviny stojí na vyhřátém talíři v restauraci více, než v restauraci rychlého občerstvení. Doufám, že Vám tento článek vysvětlil, proč se může lišit cena systémů GK, byť jsou vyrobené ze stejného typu vložek. Pokud Vás zajímá, jak by správně měl vypadat systém GK, více si můžete přečíst na www.kaltmeyer.cz/reseni-zgk.

*Běžná reakce dodavatele na neakceptovatelné riziko zneužití ztraceného resp. zcizeného klíče je v týdnech, v lepším případě ve dnech. Užitným vzorem chráněné řešení s montážní zátkou umožní řešit krizovou situaci pomocí správců systému v součinnosti s dodavatelem i v řádech hodin.
** označovaný také zkratkami GK, SGHK, ZGK, atp.

Daň z nepřidané hodnoty, aneb co určuje standardy v systémech generálních klíčů

Přes rychlý vývoj elektronických přístupových systémů (RFID, biometrie) jsou ve většině budov základem mechanické systémy s tradičním fyzickým identifikátorem - klíčem.
Již bezmála před 80 lety se v Evropě začaly vyrábět sestavy vložek s tzv. generálním klíčem. Důvod je jasný - i několik desítek dveří v menším objektu, má-li se zajistit přehled, evidence v klíčích a přiměřený komfort užívání, vyžaduje určitý systém.

U nás se dnes používá nejvíce výraz „systém generálního a hlavního klíče“(SGHK). Dříve užívaný termín „zařízení generálního klíče“ (ZGK).Moderní slovo „systém“ dává trochu zapomenout na to důležité, že se jedná skutečně o technické zařízení, které má určitou životnost resp. technický život.
Rozhodně se tedy nejedná o zařízení krátkodobé spotřeby a užití. Proto je dobré sledovat „náklady životního cyklu“ – LCC ( Life Cycle Costs). Pro analýzu nákladů LCC je nutné rozdělit celý životní cyklus zařízení do jednotlivých, relativně jasně ohraničených etap, které jsou charakteristické typem nákladů, které jsou v průběhu příslušné etapy vynakládány.

Vytvoření koncepce, technická příprava, vlastní výroba, instalace, provoz a údržba a likvidace. První čtyři vytváří pořizovací náklady, další dvě etapy náklady provozní. Není překvapivé, že rozhodnutí učiněná během 1. a 2. etapy, mají největší dopad na zařízení a jeho LCC. Současné standardy zařízení generálního klíče jsou ve skutečnosti velmi nejasné, vlastně se podle platné legislativy omezují pouze na certifikaci dle EN ČSN 1627 a certifikaci NBU.
Proto, s náklady na životní cyklus velmi úzce související, kvalita (spolehlivost, bezpečnost) je a bude také velmi nejasná, což v konečném důsledku výrazně zkracuje technický život oproti dosažitelným 15-20 letům. Snížení této doby na polovinu představuje zvýšení LCC i o 50%* a to lze bez nadsázky označit jako „daň z nepřidané hodnoty“.

Obr. 1 - Parkování Obr. 2 - Využitelné parkoviště lze srovnat s vhodně strukturovaným ZGK resp. využitelnými permutacemi
Obr. 1 - Parkování                                                                                                       Obr. 2 - V praxi využitelné parkoviště

Permutace jako základ dobrého ZGK

Co je pro laiky obestřeno tajemstvím, je pro výrobce klíčových systémů kombinatorická (matematicky správně permutační) úloha, kde jsou na jedné straně bezpečné- dostatečně vzájemně se odlišující klíče (a vložky) a na straně druhé rozsah úlohy od desítek dveří v objektu, po řády jednotek tisíc v rozsáhlých areálech spolu s požadavky uživatel - zadavatele ZGK.

I špičkový matematik spolu s nejmodernějším softwarem „si vyláme zuby“ na úloze, kde je malý počet použitelných permutací a rozsáhlý a komplikovaný klíčový plán. Výrobci zámkových vložek se doslova předhánějí v údajích o počtech možných kombinací jejich nových výrobků, ale v objektu, kde jsou koncentrovány vložky zámků, platí přísnější pravidla, aby nedošlo k neoprávněnému otevírání a proto se rázem počty kombinací výrazně snižují.
Mnoho správců ZGK, zvláště ve větších budovách, si kladou otázky: „Proč nám výrobce již za rok provozu není schopen „dopočítat“ další skupinu vložek?“, nebo „Proč nedokáže zamezit ztraceným klíčům, aby již vložku neotvíraly?“

Odpověď je celkem prostá, v daném ZGK již nejsou k dispozici v daném ZGK bezpečné permutace resp. nelze zajistit, aby nedocházelo k nežádoucímu tzv.„křížovému otevírání“ (původní klíče nesmí otevřít nové vložky a nové klíče pochopitelně nesmí otevřít původní vložky).
Příčinu tohoto stavu hledejte vždy u zrodu nového ZGK (1. a 2. etapa LCC). Zde je největší úskalí ZGK,pramenící z ignorování elementárních kombinatorických* zákonitostí.

Zástupci výrobců nechávají uživatele, aby svépomocí tvořili klíčový plán. Při vytváření klíčového plánu pro pár desítek dveří není skutečně nutný sofistikovaný postup, ale u rozsáhlých ZGK není možné tvořit KP bez jasné koncepce a z ní vyplývající logické struktury. Nadšení uživatele, že si ve staženém „excelovském“ formuláři „technické specifikace SGHK“ připraví KP, je skutečně nejlepší cesta k nejrychlejšímu úbytku permutací.
Klíčový plán by měl být vždy kompromisem mezi v podstatě protichůdnými požadavky na bezpečnost a pohodlí uživatelů.

Je těžké najít vhodný příměr pro vysvětlení, proč permutace jsou a budou limitujícím faktorem mechanických systémů kontroly vstupu. Proč dochází k jejich dramatickým úbytkům v závislosti na velikosti a složitosti úlohy.
Snad představa plochy Velkého strahovského stadionu, která činí cca 6,3 ha (310,5x202,5m)Vám tuto problematiku přiblíží. Pokud bychom uvažovali plochu osobního vozu 8,3m² umístilo by se jich teoreticky na plochu stadionu 7566 (obr. 1).

Na obřím parkovišti stejné plochy jako proslulý spartakiádní stadion tj. 9 fotbalových hřišť by mohlo pohodlně parkovat cca 2800 osobních vozidel, tj. již pouze 37% původního množství automobilů (obr. 2).
Naopak si představme malé italské městečko s křivolakými uličkami totožné plochy. Kolik asi aut by zde zaparkovalo (pokud by neplatil zákaz vjezdu)? Sotva pár desítek. Nebo si lze představit 63 samostatných rodinných domů s garáží pro 1-2 auta. Osobních auta na stejné ploše 63 000 m² pak bude parkovat sotva 100.
Podobné je to i s permutacemi, od teoretických kombinací, až po skutečně použitelné při mimořádně složitých zadáních. Vzhledem k předvídatelným, ale zvláště i nepředvídatelným rozšířením ZGK musí zůstat min 50% rezerva v permutacích pro provoz ZGK. Vrátíme-li se zpět k příkladu tak rezervní – volný parkovací prostor je okamžitě patrný. Volný permutační prostor uživatel pochopitelně nezná, nevidí proto ani nemůže kontrolovat. Kupuje tak trochu „zajíce v pytli“.
Na stejném příkladu lze porovnat permutační prostor šesti a pěti stavítkové vložky. V praxi použitelné kódy pro nejjednodušší ZGK s jediným nadřazeným (generálním) klíčem u pěti stavítkové vložky, představují plochu více jednoho strahovského stadionu (9 fotbalových hřišť), tak oproti tomu šesti stavítková vložka, která představuje plochu více jak čtyř strahovských stadiónů (37 fotbalových hřišť).

Dodavatel, který tyto v podstatě triviální zákonitosti nerespektuje, nemůže v dalších 15-20 letech zajistit bezpečnou a spolehlivou funkci zařízení generálního klíče.

Zastaralé postupy jsou chabý prodejní argument

Známé nedostatky ZGK jsou především ztráty skupinových klíčů, již zmíněné permutační omezení a nemožnost (absence) časového omezení pro klíče, jakož i absence historie přístupů jednotlivých klíčů.
Nejmodernější mechatronické vložky vše toto dokážou, je však nutné počítat s cenou vložek a klíčů, která je o řád vyšší než u čistě mechanického výrobku.
Standardy ZGK (viz zde) některé dříve neřešitelné nedostatky již eliminovaly. To, co mechanika opravdu nedokáže, zvládá moderní systém elektronické kontroly vstupu (Access Control System– ACS), který má dnes téměř každá větší budova. Proto duplicitně vytvářet ACS z mechatronických vložek je samozřejmě finančně velmi neefektivní.

Integrace ZGK s elektronickou kontrolou vstupu

Z celkového počtu dveří v objektu se jedná o 5%, ale i 30%, kde jsou zámky a čtečky z ACS. Na těchto i několika desítkách dveří se střetávají oba systémy (ACS a ZGK).
Pouze optimální integrací obou systémů se docílí, že ACS bude vhodně doplňováno a ne ovlivňováno klíči. Záznamy na řídících jednotkách ACS o vstupujících uživatelích by byly v případě ovládání mechanickým klíčem neúplné. Vstup s použitím mechanického klíče není logicky zaznamenán.
Objekt vystačí plně s dvěma systémy kontroly vstupu elektronickým a mechanickým. Moderní ACS mohou být doplňovány o další bezpečnostní prvky, jako jsou turnikety, závory, případně i trezory. To však již není předmětem tohoto článku.

*kombinatorika se zabývá určováním počtu možností, které mohou nastat za předepsaných podmínek (v tomto případě technická omezení resp. bezpečná odlišnost klíče)

Deset příkladů, proč musí být i čipy chráněny proti 3. osobám

Připravili jsme pro Vás přehled příkladů, proč není vhodné pořizovat zastaralý elektronický přístupový systém s čipy, které nejsou chráněny proti neoprávněnému kopírování.

1. Ovládání vstupních dveří z bytu bylo z bezpečnostních důvodů zrušeno, proto je větší snaha vybavit vybavit časté návštěvy čipem, aby se nemuselo často chodit otevírat.
⇒ Po domě se budou pohybovat cizí lidé.

2. Dítě ztratí čip, rodič nechá udělat kopii čipu a nemá důvod hlásit ztrátu čipu správci systému.
⇒ Riziko zneužití ztraceného čipu je tím větší, čím je lepší označení výrobce na přívěsku a na čtečce umístěné na vstupních dveřích. Riziko zneužití čipu stoupá i se ztrátou čipu blíže domu.

3. Majitel bytu si nechá přidělat další kopie čipů pro příbuzné, rodinné přátele, řemeslníky apod.
⇒ Počet lidí, kteří mohou vstupovat do domu se zvýší o desítky procent, to výrazně zvyšuje riziko.

4. Jeden čip je zapůjčen řemeslníkovi spolu s klíčem od bytu při rekonstrukci bytu.
⇒ Pro snazší přístup si firma udělá jednu i více kopií, vrátí však pouze originál, který dostali zapůjčený.

5. Spolužáci ze ZŠ, SŠ, i VŠ mohou být návštěvníky domu, pokud jim uživatel bytu předá kopii čipu s cílem usnadnit vstup do domu častým návštěvám (doučování, večírky apod.)
⇒ Do domu vstupují cizí osoby v rizikovém věku 13-20 let, které podle statistik spáchají nejvíce přestupků i trestných činů.

6. Výtaháři, pošta, pečovatelky, firmy provádějící údržbu v domě atd. dostávají příslušný počet čipů.
⇒ Každý z nich má možnost (pokud má nějaký důvod) si nechat udělat kopii čipu a tím může dojít k zneužití oprávnění ke vstupu.

7. Pronajatý byt se stává noclehárnou pro ilegální nájemníky (např. 10 lidí v 3+1)
⇒ Tím, že 2-3 zapůjčené čipy od majitele bytu jsou během krátké doby zkopírovány pro další ilegální nájemníky, což jim umožňuje snadný vstup do domu (klíč k bytu lze ve většině případů podobně snadno kopírovat).

8. Vrácené čipy z důvodů ukončení užívání musí být zrušeny - nový uživatel bytu musí dostat čipy nové.
⇒ Pokud nebudou čipy používané bydlícími, kteří již v domě nebydlí, zrušeny, mohou být případné kopie (vyhotovené ještě před odevzdáním originálních čipů) využity k již neoprávněnému vstupu do domu.

9. Problémy s pohybem bezdomovců v domech tam, kde se podaří jakýmkoliv způsobem opatřit kopii čipu, pak díky vzájemné pomoci „kolegů“ se zákoutí domu stávají noclehárnou.
⇒ Není nutné rozvádět důsledky pobytu těchto osob ve společných prostorách domu.

10. Provozovatelé nezákonných činností v domě (výrobci drog apod.) opatří kopie čipů pro své „obchodní partnery“, podobně i například prostitutky mohou vybavit své stálé klienty čipy.
⇒ Bez dalších komentářů.

Od běžných klíčů k přístupovému systému

Co ve skutečnosti současná řešení kontroly vstupu přináší bydlícím v bytových domech.

Jenom v Praze se nachází 32 tisíc bytových domů, ve kterých žije 1,1 milionu lidí, tj. cca 83% obyvatel Prahy. Bezdomovectví, krádeže v bytech, sklepích i společných prostorech domů, podomní prodej a další negativní jevy nutí vlastníky bytů hledat řešení, jak účinně zabránit vstupu neoprávněných osob. Ikdyž se nejedná o velkou investici, SVJ nechtějí postupovat metodou „pokus omyl“...

Proto si při výběru přístupového systému kladou nespočet otázek. Dnes už naštěstí nezní otázka, jestli zamykat nebo nezamykat vchodové dveře. Před 25 lety se sotva vstupní dveře zamykaly na noc, nyní je snahou zamykat celodenně. Už také nezní otázka „Budeme používat klíče nebo čipy?“. V současnosti jsou i v menších BD klíče vyměňovány za čipy s předpokladem, že se tím zvýší bezpečnost v domě. Také se už dnes vlastníci domů nerozhodují, jestli potřebují automatický (samozamykací) zámek nebo jim postačí běžný zámek s manuálním ovládáním např. v kombinaci s elektrickým otvíračem (lidově„bzučák“). Výhody a nevýhody jsou za 10 let používání těchto zámků dostatečně známy.

Nové otázky

Nyní vlastníci bytových domů se rozhodují na základě velkého množství úvah: „Potřebujeme on-line systémy nebo postačí pro bytový dům autonomní systém?“ „Budeme si systém elektronické kontroly vstupu (EKV) sami spravovat a jak, nebo přenecháme starost na dodavateli?“ „Jak je EKV spolehlivý, nebude zařízení poruchové, kolik let je záruka, jak rychle funguje servis?“ „Udržíme přehled o tom, kdo je oprávněn ke vstupu?“ „Nebude narušeno moje soukromí, když bude zaznamenáno, že jsem přišel (přišla) tento týden 2x domů až nad ránem?“. Vyhodnotit všechny tyto úvahy může trvat i několik měsíců, než se spoluvlastníci v domě rozhodnou pro nový „čipový“ systém. Málokde si však kladnou otázku: „Nelze čipy také kopírovat podobně, jako se nyní kopírují klíče?“. A právě touto otázkou by se mělo začít. Neptejte se však dodavatele, pravděpodobně nedostaneze přesnou odpověď!
jednodušeně lze RFID (Radio Frequency Identification) technologie rozdělit do dvou základních kategorií. Na ty kryptované resp. jinak zabezpečené (13,56 MHz) a na snadno kopírovatelné (125 kHz). Již existují kopírky LF čipů frekvence 125 kHz, které vlastní dobrá „klíčařství“, ba dokonce si ji lze bez žádných omezení zakoupit za pár tisíc Kč (o této problematice se můžete více dozvědět v článku Deset příkladů, proč musí být i čipy chráněny proti 3. osobám).

Odhadněme, jaká bude situace za 2-4 roky zda tato zařízení nebudou vlastnit i např. trafiky na sídlištích. Lze reálně očekávat, že pořídit kopie čipů půjde tak snadno, jako dnes pořídíte běžné klíče. Ověříme-li si, že čipy není možné běžně kopírovat, pak bychom se měli zaměřit na praktickou stránku řešení, kterou nám dodavatelé nabízí.

Statistika ukazuje reálný stav

I pokud jste měli klíče od vstupu, které skutečně nebylo možné opatřit jinak než u dodavatele, docházelo podle našich údajů (198 klíčových systémů pro BD, 54 tis.uživatelů při Ø stáří systému 5 let) došlo k doobjednání 34 tis klíčů tj. 12% nárůst ročně. Vezmeme-li do úvahy pouze ½ požadavků na výrobu z důvodů nahlášené ztráty klíče dostáváme se k 11x vyššímu počtu ztrát klíčů oproti čipům. Tento markantní rozdíl není způsoben snad větší zapomnětlivostí bydlících v domech, kde mají klíče, ale zcela prostým důvodem – fingovaná ztráta u „čipových“ systémů nemá význam. Správce přístupového systému má možnost ztracenému čipu zrušit oprávnění. U klíčového systému by to znamenalo výměnu všech klíčů. Ročně se ruší pouze necelých 6 promile čipů, to představuje u objektu se 175 čipy 1 rušení za rok! To jasně vypovídá o tom, že četnost změn v oprávnění je u bytových domů velmi nízká. On-line systémy EKV se uplatní v hotelech i penzionech a dalších objektech (úřady, nemocnice apod.), kde je fluktuace oprávněných osob z podstaty věci vysoká (ubytovaní, zaměstnanci, externí pracovníci).Tam je EKV s centrální správou nutností. U bytového domu jsou zbytečně investovány peníze do nutné kabeláže (od dveří do centrálního PC) i do SW vybavení, které je využíváno sporadicky pro rušení ztracených resp. nevrácených čipů a stává se nástrojem pro ztrátu soukromí bydlících. To se může dostávat do kolize se zákonem o ochraně osobních údajů. Judikatura českých soudů eviduje několik takových případů. Pokud je software pro správu EKV využíván především pro aktualizaci databáze čipů tzn. oprávněných osob, pak správce bude pravděpodobně „zápasit“ se speciálním SW, protože nemůže mít osvojeny základní kroky v aplikaci. Není troufalé konstatovat, že nejhorší variantou pro bytový dům je čip frekvence 125 kHz, elektrický otvírač, ovládání zámku z domácích telefonů a vlastní centrální (on-line) správa.

Co bydlící skutečně potřebují

Naopak jednoduché a účinné spojení automatického zámku s mechatronickou klikou využívající RFID technologie 13,56 MHz nepotřebuje žádnou kabeláž. Pokud se vlastník rozhodne (správně) upřednostnit bezpečnost před pohodlím, pak nebude možné ovládat zámek z domácích telefonů. Jak již bylo uvedeno, byla pomocí statistických dat potvrzena velmi nízká frekvence rušení ztracených resp. nevrácených čipů, proto je vytváření on-line systémů v bytových domech nezdůvodnitelné. Dalším příkladem smysluplného využití dostupných dat je historie přístupů v řídící jednotce zařízení, která v současnosti uchovává 2000 posledních přístupů*. Analýzou těchto dat dostaneme detailní obraz o frekvenci využívání, ale např. také informaci, která čísla čipů vykazují nezvyklé hodnoty (vysoký počet přístupů, časté duplicitní záznamy apod.). Podrobná analýza umožní připravit servisní plán pro vstupní dveře. A pokud by v programu údržby nevycházelo na bydlícího (držitele čipu) zanedbatelných 3-4 Kč za měsíc, mělo by význam provést rozúčtování podle skutečného využívání vstupních dveří bytovou jednotkou.

Poslední otázka, která bývá vyslovena zástupcem SVJ: „Kde v okolí našeho domu používají tento přístupový systém?“ Pokud Vám dodavatel ukáže objekty vybavené tímto systémem, kde si můžete ověřit, zda zařízení resp. dodavatel spolehlivě funguje, pak máte většinou jasno, že přístupový systém pro dům bude správnou investicí.

článek připravil: Tomáš Kaltmeyer t.kaltmeyer@kaltmeyer.cz

*externí správce (dodavatel) pracuje výhradně s anonymním údajem, tzn. jména osob – bydlících, které používají jednotlivá čísla čipů mu nejsou známa.

Význam ochrany klíčů a čipů proti 3. osobám

V současnosti se stává systém elektronické kontroly vstupu běžným požadavkem při řešení bezpečného vstupu do budov. Všude tam, kde je větší počet osob oprávněných ke vstupu a nejsou, nebo nemohou být použity jiné technické prostředky (např. ostraha, recepce, vrátnice) pro zamezení vstupu cizím - neoprávněným osobám. Typický příkladem je vstup do bytových domů.

Klíče totiž z podstaty věci nedokážou vyřešit problém se zcizením, ztrátou resp. předstíranou ztrátou (s cílem předat klíč cizí- neoprávněné osobě), což je jediným způsobem, jak si opatřit klíč, který je patřičně chráněn proti neoprávněné výrobě. Ne všichni si však uvědomují, že i čipy lze podobně jako klíče rozdělit do dvou hlavních kategorií.
Na ty chráněné proti 3. osobám a na ty, co lze dnes již velmi snadno kopírovat (více najdete v článku „Konec LF čipů v Čechách".

Útoky na naší bezpečnost

Pojem „ochrana proti 3. osobám“ (osoba, která není účastníkem právního resp. obchodního vztahu) lze použít i v problematice kontroly vstupu.
A) Právní vztah je mezi majitelem a dodavatelem systému: 3. osoba je uživatel (držitel) identifikátoru* (klíče resp. čipu), ale také ostatní dodavatelé systémů resp. identifikátorů. Jenom v ČR je v současnosti cca 450 klíčových služeb, které se postupně přeorientovávají i na výrobu „čipů“ (např. autoklíče). Přestože si je pracovník v klíčové službě vědom, že zákazník, který požaduje kopii čipu, není majitelem systému, pokud je technicky vybaven, kopii čipu vyrobí. Podobně je tomu i s klíči, které jsou označeny speciální ražbou, což i nezkušenému „klíčaři“ jasně napovídá, že výrobu kopie požaduje 3. osoba (uživatel) a ne majitel resp. jeho zástupce. Ekonomický zájem je zde většinou nadřazen etickému jednání a ani etický kodex Cechů mechanických zábranných systémů nebo Asociace zámkových a klíčových služeb tuto oblast neřeší.
B) Právní vztah je mezi majitelem a uživatelem přiděleného identifikátoru: vzniká předáním klíče nebo čipu, pak 3. osoba je již výše zmíněný jiný dodavatel, ale také samozřejmě neoprávněné osoby. 3. osobou je i držitel jiného klíče nebo čipu ze stejného systému kontroly vstupu. V praxi to znamená, že identifikátor, který otevírá celou budovu (generální klíč), může být předmětem zájmu některého pracovníka v budově. Tento případ je s největším bezpečnostním rizikem, jelikož této osobě je umožněn vstup do budovy.

Zkušenost nebo opatrnost

Uvedené příklady 3. osob nás přivádí k jasnému závěru. Hranice pro přijatelné riziko a nepřijatelné riziko je zcela subjektivní, nicméně pokud si majitel objektu uvědomuje možné následky vyplývající z jednání 3. osob, podnikne základní opatření. Tím by měla být eliminace rizika, tzn. vyloučení vzniku takových situací výběrem systému, který má skutečnou ochranu svých identifikátorů proti 3. osobám. Jen tak bude mít kontrolu nad tím, kdo vstupuje do objektu, skladu, kanceláře apod. To, že se stává dost případů zneužití nelegálního duplikátu dokumentuje změna ve výkladu pojmu krádež vloupáním např. u České pojišťovny viz str. 6, čl.11 bod 8. ( článek k pojmům legální a nelegální duplikát uvedeme v nejbližší době).

Důvěřuj, ale prověřuj

Na trhu jsou desítky systémů a orientace zákazníka je nesnadná. Uvádění nepřesných informací o výrobku, v tomto případě o této ochraně ať pramení z neodbornosti nebo záměru není možné posuzovat jinak než, že se jedná o klamavý údaj uvádějící zákazníka v omyl. Proto je namístě prověření patentu u klíčových systémů v databázi národních patentů a užitných vzorů (www.upv.cz), kde patentové nároky v závěru dokumentu musí „chránit“ technickou novost na profilové části klíče. Ochrana technického provedení vložky, hlavy klíče ba dokonce názvu na klíči (užitný vzor) není relevantní pro ochranu polotovaru klíčů proti 3. osobám! U RFID technologii pracující na LF 125 kHz je skoro jisté, že kopie jsou dostupné v současnosti u dobrých „klíčařů“. Vývoj v oboru jasně směřuje k přechodu z mechanických systémů na elektronické, proto lze očekávat masové rozšíření zařízení ke kopírování LF čipů u klíčových služeb v nejbližších letech. Zařízení na kopírování čipů lze pořídit za cca 7000 Kč a „žeton“, na který se přenese informace z kopírovaného čipu, za pár korun. Frekvence 13,56 MHz jsou kryptovány, přesto některé jsou již prolomeny (např. Mifare Classic), avšak dostupnost kopií je nesrovnatelně nižší. Zkopírování kryptovaného čipu zabere i několik hodin. Proto je zde riziko akceptovatelné, ale obecně bezpečnost se snižuje s časem, proto je namístě otázka, jaká situace bude za 3-5 let.

*Fyzické identifikátory tzn. klíče a transpordéry (tágy) s čipem jsou prostředkem pro identifikaci, resp. umožňují oprávněným osobám vstupovat do určených prostor.

BEZPEČNOST DOMOVA ZAČÍNÁ U VSTUPU DO DOMU!

Bytové domy jsou častým místem majetkové i násilné trestné činnosti

Přes 80% Pražanů bydlí v bytových domech a má nepříjemnou zkušenost se zloději, narkomany a dalšími nebezpečnými individui. Vylepená cedulka s nápisem ZAMYKEJTE DŮM rozhodně nestačí. Bezpečnostní dveře dobře uchrání váš byt, ale co společné prostory v domě? Kontrolujete důsledně, koho vpustíte dovnitř?

Během loňského roku sice podle statistik policie poklesl počet vykradených bytů o čtvrtinu, ale nikdo nevede statistiku o tzv. latentní kriminalitě, tedy případech, které lidé ani nenahlásí. Těch je podle odborníků mnohem více! Jak předejít vykradení bytu, sklepa, ale i auta ve společné garáži nebo setkání s podezřelými osobami? Na to jsme se zeptali Tomáše Kaltmeyera, majitele společnosti Kaltmeyer s.r.o., který se touto problematikou zabývá už od počátku 80. let minulého století.

Co udělat, aby se do našeho domu nedostal kdokoliv z ulice?
Vstupní dveře do domu s běžným zámkem nezabrání vstupu cizích osob. Pokud jsou pouze zabouchnuté, pak stačí pár vteřin a cesta je volná. 99,5% bytových domů nemá recepci, ostrahu ani oplocení, proto se musíme spolehnout na dveře, respektive na jejich zámek. Dobrý zámek potřebuje dobré dveře, proto je ideální spojit výměnu uzamykacího systému s výměnou dveří za nové, které mají všechny potřebné vlastnosti a funkce.

Jaké vlastnosti máte na mysli? A v čem je tak náročné zamknout bytový dům?
Nestačí, že nové dveře vypadají hezky a mají dobré tepelně izolační vlastnosti - musí být i bezpečné. Především by měly zabránit vstupu neoprávněných osob a současně umožňovat rychlé otevření zevnitř v případě mimořádných událostí. Měly by být bezpečné i směrem ven, což znamená, že bez moderních zámků a trvalé péče základní funkci dveří nesplníme.

Co nabídnete zákazníkům, kteří se na vás obrátí s potřebou zlepšit zabezpečení jejich domu?
Pro bytové domy jsme již před dvaceti lety dodávali vložky a klíče. Dnes je zhruba 80 % požadavků našich zákazníků na čipy, které mají oproti klasickým klíčům nesporné výhody. Není ale čip jako čip – ne všechny jsou stejně bezpečné. Naštěstí investoři jsou často dobře informováni o rozdílech v RFID technologiích. Už se nespokojí s „bzučákem“ a čtečkou s dnes již lehce kopírovatelnou frekvencí 125 kHz (kterou ale mimochodem stále na trhu řada firem nabízí!) Obecné povědomí roste a zaznamenali jsme, že naši klienti se dnes rozhodují mnohem rychleji, než dříve. To je známka toho,že nemusí už dlouze přesvědčovat ostatní méně informované sousedy, že se vyplatí investovat do spolehlivých technologii a značek.

Existují tedy stále firmy, které nabízejí zastaralé zabezpečení, jež není těžké překonat. Proč to dělají?
Odpověď je jednoduchá – spoléhají se na neznalost některých zákazníků a očekávají, že je osloví nízkou cenou. Jsme byli svědky mnoha případů, kdy krásné nové vchodové dveře v bytovém domě byly skutečně jenom pro parádu a to pouze do té doby než jsou poškozeny různými páčidly. Vlastníci nebo členové družstva se spolehli na výrobce dveří nebo stavební firmu. Ta, pokud byla vybrána na základě nejnižší ceny, ale musela logicky někde ušetřit, a to většinou právě na zámcích. Obyvatelé domů pak bývají roztrpčeni, když vidí, že si cizí osoby vybírají jejich vchod, protože není problém dostat se dovnitř s pomocí malého páčidla. Zatímco třeba hned ve vedlejším vchodu mají spolehlivý systém kontroly vstupu a k žádným pravidelným krádežím a vloupáním tam nedochází.

Máte od svých zákazníků i zpětnou vazbu o tom, jak se změnila situace po instalaci bezpečných dveří a zámků?
Máme mnoho pozitivní ohlasů od bydlících, a samozřejmě se o další osudy námi zabezpečených vchodů i sami aktivně zajímáme. Chceme vědět, jak naše technologie obstojí ve zkoušce času a statistik, a naše poznatky chceme předávat dál. Proto jsme se rozhodli, inspirováni slovenským projektem „Bezpečné byvanie“, připravit pro Prahu neziskový projekt „Stop nezvaným“ s cílem objektivně informovat Pražany o možnostech zabezpečení, konkrétně vstupních dveří bytových domů.

Jak projekt funguje?
V první fázi chceme veřejnosti ukázat, kde v okolí jsou domy, kde problematiku mají zdárně vyřešenou a mohou poradit sousedům, čeho se vyvarovat. V září bude k dispozici „mapa bezpečných domů“ na našich webových stránkách i na stránkách projektu. Ukazuje se, že projekt je běh na velmi dlouhou trať, zatím jsme se bohužel nesetkali s významnou podporou státního sektoru. Ale máme za sebou teprve rok a půl od zrodu projektu a víme, že i v Bratislavě si museli všichni pár let počkat…. Jednání probíhají, nicméně není lehké přesvědčit úředníky, že podobnou věc neděláte jen z komerčních důvodů. Lépe by se jim jednalo s neziskovou organizací než s podnikatelským subjektem, byť nabízí odbornost a relevantní zkušenosti a dokládá několika desítkami tisíc spokojených uživatelů v Praze.

Takže asi nemá smysl ptát se na možnost získání státních dotací?
Věříme, že dobrá věc se prosadí i bez dotací, i když pomaleji. Čas strávený vyřizováním nezbytné administrativy můžeme věnovat novým nápadům a službám. O tom, že jdeme správným směrem, nás přesvědčuje i fakt, že drtivá většina nových zákazníků přicházejí na doporučení svých sousedů ze sídliště.

Je ještě něco, co by mohlo zajímat obyvatele bytových domů?
Je toho více, co sklízí pozitivní ohlas. Zajímavou novinkou, nejen pro obyvatele bytových domů, je přívěšek na klíče Savekey opatřený čipem, který jsme nazvali příznačně „2 v 1“. Nejenom, že chytrá klika Kaba jeho vlastníkovi umožní vstup, ale i pomůže vrátit ztracené klíče zpět majiteli, pokud dojde k jejich ztrátě. Nejvíce je však ceněn program údržby pro naše „chytré kliky“. Počet bydlících v domě, ale především data, stažená z řídící jednotky systému při první bezplatné prohlídce, nám dovolí vypracovat servisní plán a tím zajistit systematické kontroly, seřízení a výměny dílů, které podléhají mechanickému opotřebení.

Takže to jsou takové garanční prohlídky?
Ano, inspiroval jsem se u jedné kultovní automobilky, i u nás platí, že čím více se dveře používají, tím je servisní program cenově výhodnější. Pro orientaci se jedná o cca tři koruny na bydlícího a měsíc! To jsou myslím velmi přijatelné provozní náklady.

Když už jsme u těch čísel, můžete říci, jaké jsou pořizovací náklady na vaše zamykací systémy ?
Naše systémy jsou dostupné z jednoho prostého důvodu - majitel bytu nebo družstevník se podělí o náklady s ostatními. Čím je v domě více bytů, tím je systém levnější. Abych odpověděl na otázku – cca 20 tisíc korun bez DPH stojí pořízení resp. výměna u stávajících dveří. V této ceně je nezbytný automatický (samozamykací) zámek, chytrá klika Kaba s integrovanou čtečkou a vlastní instalace. Pokud náš systém instaluje výrobce dveří přímo do nových dveří je cena ještě nižší! Identifikátor ke vstupu lze volit mezi již zmíněnými přívěšky, Opencard, ale i transpordérem, který není nutno ani vyndavat z tašky – stačí se dotknout kliky a ta se sama odemkne!

Jak hodnotíte vývoj v zabezpečení bytových domů?
Před 30 lety se domy sotva zamykaly na noc, pochopitelně běžným klíčem. To by dnes vzhledem k odlišné kriminalitě a např. počtu bezdomovců asi neobstálo. V současnosti se rychle rozšiřují moderní identifikační technologie i do zamykání domů, ale jsou obrovské rozdíly v účinnosti. Ne všechny výrobky splní cíl, který mají lidé všude shodný - zabránit vstupu neoprávněných osob. Pak opravdu nelze používat klíče, které dělají „na každém rohu“, nebo si nechat instalovat zastaralé, již překonané RFID technologie, už z toho důvodu, že to není investice na dva roky. My jsme začali letos instalovat kliku Kaba TouchGo s převratnou a světově oceněnou technologií RCID. Tento výrobek přinese nejen více komfortu při vstupu do domu, ale i maximum bezpečnosti. Nicméně bez trvalé péče dodavatele ale i správce domu nelze zajistit očekávanou spolehlivost a jistotu, ať už použijete technologii RFID, RCID nebo tradiční klíč.